(8) Teorie přitažlivosti

Janek šel s Markétiným telefonem před Fra zažehnat svůj rozkol s Balaštíkem a dovnitř do kavárny pronikly jen některé věty jako: „Přísahám, fakt se nám zjevil Kundera! Ano, taky bych čekal, že se zjeví spíš na Moravě u zapomenuté polní cesty. Ne, nestihl jsem ho vyzpovídat, zase jen mlčel, a nehodlám to nijak interpretovat...“

My ale zůstaneme pro tentokrát v kavárně.

„A ty si ho ako poznala?“ ucedil Derek s odkazem na volajícího.

„Zabloudil mi na hegelovskej seminář,“ pokrčila Markét rameny.

„Povedz pravdu a nie to, čo napísala Nina.“

A tak Markét přiznala, že na počátku byl její novinový článek o současném ženském rapu jako prostředku k identifikaci s archetypem velekněžky. Janek si s článkem nevěděl moc rady, ale zaujala ho Markétina přiložená fotografie, a tak s ní zajel udělat interview.

Aby to neměl daleko od nádraží, sešli se hned ve Fantově kavárně. Ptal se jí, proč jako filosofka ničemu nerozumí a proč nemá žádné hodnoty. Mimo záznam jí potom proti rapu argumentoval dechovkou, jak ji poslouchal z gramofonu jeho pálavský dědeček, až jí spadla čelist, jak je Janek normální. Jak se rozhodl být normálním. Jak si svou autentickou normalitu vydobyl.

„Pravdu,“ nenechal se Derek nachytat na sentimentální vějičku.

„No dobrá, prostě mě přitahuje Jankovo pižmo.“

Slovenský cynik zesmutněl.

„Jakže?!“ zvýšil Janek před kávarnou hlas, „ty už jsi mezitím obvolal porotce Magnesie Litery, aby ji přiklepli Zábranskýmu? To, Mirku, nemyslíš vážně! Vždyť já to tak nemyslel, že u vás končím. Hej, haló!!“

A to už se Janek vracel po schůdcích do Fra s omluvně sklopenou hlavou, protože i Markétin telefon byl v tuto chvíli mimo provoz. Derek vstal od stolu a nenápadně k Jankovi přičuchnul; jeho vůně byla opravdu až afrodiziakální.  A potom se hloupě omluvil, že jim nechce dělat kazišuka. A že jde zapít Erasimovu památku na party slovenských Erasmáků.

Janek a Markéta tak byli konečně sami.